K Hospodinu v soužení jsem volal, a On mi odpověděl. (Žalm 120, 1) Po opuštění práce v bance moje situace vypadala úplně beznadějně. Jsem měla dojem, že jako by stojím na okraji. Jsem ztratila práci, jsem byla nemocná ani neschopna k hledání a začátku nového zaměstnání, došli úspory. Do toho objevil se ještě velký smutek, který stále mi doprovázel.
Od času objevení se prvních symptomů onemocnění, začala jsem hledat pomoci u specialistických doktorů. Jsem chodila změně k internistovy, chirurgovy, ortopedovy, neurologovy, očnímu, laryngologovy a endokrinologovy. Výsledky všechny udělaných vyšetřeni byli dobré a nenašli důvodu mojích potíží. Moje návštěvy u doktorů byli pak na denním pořádku. Jenom co s toho, když nikdo neuměl mi pomoct. Protože jak
Od počátku moc citlivě jsem dorazila do obyčejných případů v práci a stále jsem se roštilovala s důvodů ani jisté ani pevné situaci. Po vrácení s kanceláře domů stále jsem žila tím, co toho dne stálo se v práci. Stále jsem vzpomínala a přežívala znovu slova a chováni se pronásledovateli. První symptomy onemocnění objevili se už v prvních měsících mého
Mobbingů jsem zažila, kdy jsem pracovala v jedné s největší bance. Mobbingové činnosti kvůli moje osobě byli přes šestnáct měsíců. Po jich ukončení – v čase pokračovaní pře ze mne práce, ti jedné společnosti – přes sedm měsíců byli jiné dramatické události, které byli přímé důsledkem mobbingů. Kdy, v dnů zrušení plné smlouvy jsem opustila sídlo banky, jsem byla
